✨ Úvod do dějepisu

Tento list tě provede první hodinou dějepisu v 6. ročníku. Pokud jsi ve škole chyběl, můžeš si ho projít doma. Najdeš tu nejen úkoly, ale i vysvětlení, proč jsme je dělali.

1. Aktivita – Paměť svědků

Historie vzniká z různých záznamů a svědectví. Jenže každý člověk si pamatuje a zapisuje něco jiného. Abychom si to ukázali, sehráli jsme malou scénku:

• Učitel přišel do třídy, pozdravil, chvíli se choval přirozeně a nic zvláštního neříkal.

• Po dvou minutách zadal pokyn: „Vezměte si papíry a napište, co se právě stalo od mého příchodu do třídy.“

Každý žák napsal svůj popis. A ukázalo se, že:

• Někdo si všiml hlavně učitele,

• jiný si všiml, co dělali spolužáci,

• další napsal jen to, že „učitel vešel a řekl, ať píšeme“.

👉 Pointa: Historie se skládá z neúplných a různorodých pramenů. Žádný svědek si nepamatuje úplně všechno. A proto musí historik pracovat s více zdroji a porovnávat je.

Tvůj úkol doma:

• Vezmi si papír a napiš, co se stalo během tvých posledních dvou minut (např. teď, když čteš tento list). Zkus to napsat podrobně.

• Pak se zeptej někoho doma (sourozence, rodiče), ať zapíše totéž podle sebe. Porovnejte, jak moc se zápisy liší.

2. Aktivita – Otázková ruka ✋

Abychom historii pochopili, nestačí jen číst nebo poslouchat. Musíme se správně ptát. Historik si klade otázky, které mu pomohou rozklíčovat, co se vlastně stalo.

Proto jsme ve třídě obkreslili levou ruku a do každého prstu jsme přiřadili jednu základní otázku:

• Palec – PROČ?
  Palec je nejdůležitější, bez něj by ruka nemohla uchopit. Stejně tak otázka „proč“ je klíčová – hledáme důvody, příčiny, souvislosti.

• Ukazovák – JAK?
  Prstem ukazujeme, vysvětlujeme cestu. „Jak“ nám říká, jak něco probíhalo, jakým způsobem se událost stala.

• Prostředník – KDO / CO?
  Nejdelší prst, vyčnívá – stejně jako významné postavy nebo události. „Kdo?“ a „co?“ jsou otázky na hlavní aktéry a události.

• Prsteník – KDE?
  Na prsteníku bývá prsten – připomíná vazbu k určitému místu. V historii je „kde“ důležité, protože místo dění ovlivňuje, jak událost probíhala.

• Malík – KDY?
  Malíček je malý, někdy opomíjený – stejně jako časová data. Přesto jsou důležitá, protože bez „kdy“ neumíme událost zařadit do souvislostí.

👉 Pointa: Historik potřebuje všechny otázky. Některé jsou zásadní (hlavně proč), jiné tvoří rámec (kdy, kde), ale dohromady dávají smysl.

Tvůj úkol doma:

• Obkresli si levou ruku do sešitu.

• Do každého prstu napiš příslušnou otázku.

• Ke každé otázce si přidej krátký příklad z nějaké známé události (např. „Kdy byla bitva u Lipan?“ „Proč začala 1. světová válka?“).
  
  

3. Aktivita – Dějinná ruka 🖐️

Dějiny dělíme na několik epoch. Aby se ti to dobře pamatovalo, přiřadíme je k prstům druhé ruky – tentokrát pravé ruky.

• Palec – Pravěk
  Základ lidstva, bez něj by nic nevzniklo. Palec je základní prst, pravěk je základní epocha.

• Ukazovák – Starověk
  Ukazuje směr. Starověké civilizace ukázaly cestu – státy, písmo, zákony.

• Prostředník – Středověk
  Nejdelší prst směřuje vzhůru. Připomíná katedrály a duchovní život, který ovlivňoval tehdejší společnost.

• Prsteník – Novověk (16.–19. století)
  Prsten znamená závazek. Novověk je doba závazných změn: zámořské objevy, renesance, revoluce, průmyslová revoluce.

• Malík – Moderní doba (20. století až dnes)
  Malíček je nejblíž nám. Moderní dějiny nás obklopují – světové války, totality, demokracie, technika, internet.

👉 Pointa: Ruka ti pomůže zapamatovat si základní epochy v logickém pořadí a s jednoduchou symbolikou.

Tvůj úkol doma:

• Obkresli si pravou ruku do sešitu.

• Do každého prstu napiš název epochy.

• Přidej jednoduchý obrázek, který si s epochou spojuješ (např. pro pravěk oheň, pro starověk pyramidu, pro středověk hrad, pro novověk kompas, pro moderní dobu tank nebo počítač).

4. Reflexe – proč to celé děláme?

• Paměť svědků: ukázala nám, že historické prameny jsou neúplné.

• Otázková ruka: naučila nás, že historik musí klást správné otázky.

• Dějinná ruka: pomohla nám zapamatovat si základní členění dějin.

👉 Díky tomu chápeme, že dějepis není jen „biflování letopočtů“, ale hlavně skládání příběhu z neúplných zdrojů a hledání smyslu minulosti.