Deník
Zvol si svou postavu
Můžeš být voják, sestra, novinář, matka doma, koloniální voják…
👉 Jak se jmenuješ? Kolik ti je? Kde jsi?
Piš jako bys to opravdu prožíval/a
Představ si, že jsi přímo v té situaci. Nepopisuj učivo, ale zážitek a pocity.
👉 Co vidíš? Co slyšíš? Jak se cítíš?
Reaguj na to, co jsme si v hodině ukázali
Deník piš po každé hodině – vždy z pohledu své postavy.
👉 Co se stalo? Co tě zasáhlo? Jak se to odrazilo ve tvém životě?
Používej jazyk tehdejší doby
Nemusíš psát složitě – ale vyhni se moderním výrazům jako „mobil“, „wifi“ nebo „OK“.
Dbej na strukturu zápisu
🕰 Začni datem a místem
✍️ Piš v 1. osobě (např. "Dnes jsem byl poprvé na frontě...")
Buď kreativní!
Můžeš přidat: kresbu, symbol, popis snu, citát, dopis domů…
Autentičnost
Deník působí věrohodně – jako by ho psala skutečná postava z doby války.
Emoce a prožitek
Zápisy obsahují pocity, strachy, naděje – ne jen popis událostí.
Reakce na obsah hodin
Deník ukazuje, že autor vnímá, co se ve výuce děje, a pracuje s tím.
Originalita
Postava má svůj styl, myšlenky, příběh – nepůsobí jako kopie učebnice.
Jazyková úroveň
Srozumitelný, osobní jazyk; gramatika a sloh nejsou zásadní, ale nesmí rušit.
Forma deníku
Zápisy mají datum (časové zařazení), jsou čitelné, případně výtvarně doplněné.
Pravidelnost
Deník obsahuje zápisy k jednotlivým lekcím – každá lekce = 1 zápis.
Pojmy
🔑 Klíčové pojmy: Trojspolek, Trojdohoda, Sarajevský atentát, nacionalismus, imperialismus, zbrojení, ultimátum, mobilizace, Velká válka
🔑 Klíčové pojmy: zákop, fronta, blátivá válka, dělostřelectvo, dezerce, bratření, příměří, válečná rutina, zákopová nemoc, výbuchové trauma
🔑 Klíčové pojmy: ošetřovatelka, válečný průmysl, ženy ve válce, přídělový systém, rekvizice, válečný hlad, propaganda, plakát, cenzura, válečné půjčky, válečné daně
🔑 Klíčové pojmy: kulomet, bojový plyn, plynová maska, tank, plamenomet, minomet, PTSD, průmyslová válka, masakr, nové technologie
🔑 Klíčové pojmy: kolonie, domorodý voják, dobrovolník, rasismus, nerovné podmínky, orientální fronta, blízkovýchodní fronta, vojáci Commonwealthu, cizinecké jednotky, násilná mobilizace
🔑 Klíčové pojmy: kapitulace, Versailleská smlouva, válečné reparace, rozpad monarchií, vznik Československa, mírová jednání, veterán, ztracená generace, poválečná chudoba, inflace
Ženy a děti za války
Práce s videem
Sustaining Total War – Women in WW1 (The Great War)
🔍 Anotace: Video se zaměřuje na to, jak ženy udržovaly chod společnosti během války. Ukazuje jejich zapojení v zemědělství, zdravotnictví, zbrojní výrobě i v domácnostech.
✏️ Otázky k zamyšlení: Jaké práce ženy dělaly? Jak se měnil jejich společenský obraz?
WW1: Women at War (Flashback on Film)
🔍 Anotace: Krátké archivní video ukazuje ženy při manuální práci a náročných činnostech během války. Zdůrazňuje fyzickou námahu a nově získané dovednosti.
✏️ Otázky k zamyšlení: Co se pro ženy změnilo? Byla to jen dočasná změna?
Did WW1 Really Promote Women's Rights? (Imperial War Museums)
🔍 Anotace: Kritická reflexe – zabývá se tím, zda válka skutečně vedla ke zlepšení postavení žen, nebo šlo jen o krátkodobý posun.
✏️ Otázky k zamyšlení: Získaly ženy po válce větší práva? Jaké překážky zůstaly?
Práce s plakáty
pracovní osnova
Vyber si dva z plakátů (viz odkazy výše) a odpověz:
Popis plakátu
Co přesně na plakátu vidíš (osoby, prostředí, text, barvy)?
Cílové publikum
Komu byl plakát určen? Muži, ženy, děti? Proč si to myslíš?
Hlavní sdělení a emoce
Co má plakát sdělit? Jaké emoce má vyvolat?
Propagandistické prostředky
Jakými prostředky plakát přesvědčuje? Např. výčitka, strach, hrdost...
Hodnocení
Myslíš si, že byl plakát účinný? Ovlivnil by i dnešní společnost?
Práce s textem
Když v roce 1914 vypukla válka, nikdo netušil, jak obrovský dopad bude mít nejen na vojáky na frontě, ale i na miliony lidí doma – především ženy a děti.
Většina dospělých mužů byla povolána do armády. Ženy musely nahradit jejich práci – ve městech i na venkově. Začaly pracovat v továrnách na zbraně, v dopravě, na železnici i v poštovních službách. Některé se staly řidičkami, lékárnicemi nebo úřednicemi. Jiným připadla role zdravotních sester, které ošetřovaly raněné blízko fronty – často v nebezpečných podmínkách.
V mnoha zemích ženy poprvé vydělávaly vlastní peníze a získávaly pocit samostatnosti. Zároveň ale pracovaly ve velmi těžkých a nebezpečných podmínkách. Práce v muničních továrnách byla vysoce riziková – hrozily výbuchy a otravy chemikáliemi. Některým ženám dokonce kvůli výparům ze střelného prachu změnila kůže barvu – říkalo se jim „kanárci“.
Děti během války často přicházely o otce nebo starší sourozence. Žily jen s matkou nebo prarodiči, pomáhaly s domácností, někdy se samy staraly o mladší sourozence. V některých městech zakládaly školy „válečné pomocné oddíly“, sbíraly kov, papír, hadry nebo šily obvazy.
Ve válečných oblastech trpěly děti hladem, nemocemi a strachem. Byly svědky náletů, bombardování, evakuací. Tisíce dětí se staly sirotky. Přesto se mnohé snažily žít co nejběžněji – chodily do školy, psaly deníky, hrály si... jen kulisy jejich dětství byly jiné.
V roce 1918 – v některých zemích – získaly ženy volební právo. Mnoho lidí to vnímalo jako ocenění jejich válečné pomoci. V praxi se ale často očekávalo, že se ženy po návratu mužů z fronty vrátí zpět do domácností. Mnohé o práci přišly. Přesto se nedala zapomenout zkušenost, že ženy dokázaly zvládnout „mužské“ práce. To ovlivnilo i další vývoj ve 20. století.
Jaké nové role převzaly ženy během války?
Jaké byly hlavní dopady války na děti?
Získaly ženy po válce větší postavení? Proč ano/ne?
Jak bys popsal/a život civilistů za války třemi slovy?